Dárečky

02.01.2022

V roce 2020, kdy můj blog ještě neexistoval, ale mé psaní už dávno ano, byly texty ukládány na poličku. 

Jeden takový jsem vytáhla, a přidala ho i sem. Tak jdeme na něj?


Pro některé záležitosti se pravé jméno hledá těžce.


Čas od času vám život do běžného chodu zavane několik nečekaných rozptýlení. Ať už jsou veselé víc nebo míň.

Může jít o maličkosti, jako je objevení nové kavárny, na jejíchž zdech visí obrazy, se kterými zrovna chcete obchodovat, boty, které sháníte, se najednou objeví přímo naproti té nové kavárny v absolutním výprodeji, uvědomíte si, že o ulici dál otevřeli nové knihkupectví, zrovna když bratrovi sháníte knížku. To všechno je možné, téměř běžné.

Taky je možné, že mezitím, co v té kavárně sedíte a stěžujete si mamince sedící u stolu naproti vám na to, jak nevíte co si dát, váš bratr má narozeniny. Možná, že ho i noc předtím odvezla sanitka a vy si, nic netušící, prostě dál sedíte a tlacháte o moc vysokých toustech.

Tak to prostě je. Zatímco si děláte své záležitosti, život kolem vás splétá neuvěřitelné příběhy. Možná to má na svědomí osud, bůh, nebo dokonce něco úplně jiného. Říkejte si tomu, jak chcete.

Jakým způsobem si dáreček převezmete, je na vás. Dostali jste kolaps těla den před svými narozeninami, po hodně nezdravém životním stylu? Snažila bych se číst mezi řádky. Narazili jste na vytoužené boty za parádní cenu? Neváhala bych. Naznačuje vám všechno, abyste z práce odešli? Možná bych to přeci jen zvážila...

Bratr v té nemocnici dostal v narozeninový den injekci. V noci ho vyzvedla sestra a odvezla ho domů. Já ty boty koupila a ta žena z práce odešla. Jeden nejmenovaný ale stále pokračuje ve starých kolejích. Asi se pořád nenaučil číst upozornění.

A mně se koncem měsíce opět vrátily problémy se zubem, který příští měsíc bude stejně po vší té vytrvalé snaze vytrhnut. Očividně mám v tom čtení taky ještě mezery.

Těžko hádat, co se nám to snaží ve výsledku říct. Nejlepší je asi nechat se vést. Zdá se, že ten někdo to má spočítané lépe než my. Asi nám nezbývá než důvěřovat. Věřit, že všechno, co se nám do naší cesty připlétá, a jak nám je navzájem protíná, má význam.

Doporučený song ke čtení tohoto článku: Agnes Obel, September song. odkaz na youtube.

Vytvořte si webové stránky zdarma!