Objevy za srpen

Přemýšlela jsem, jak sdílet denní postřehy, nové objevy, a novinky obecně. Na celý článek to obvykle není vhodné téma, fotky ze sítí nejsou na blogu zachyceny, a všechno pak upadá v zapomění, což možná taky vůbec není na škodu... avšak alespoň v téhle chvíli, bych jim tady trochu prostoru ráda věnovala. Ve formátu, který tady bude vycházet za každý měsíc. A protože mi trvalo, než jsem se rozhoupala s těmi prvními, srpen vychází v říjnu, nu což.

• Kniha Měla by sis s někým promluvit
  Že knížka vyšla v ČR, po tom, co sklidila v zahraničí velký úspěch, jsem se dozvěděla z profilu (jak já ráda říkám) knihomolky - @luciezel. Zjistila jsem to zrovna v době před mými narozeninami, a jaký jiný dárek než pár knížek si přát, že jo... Knížku jsem někdy v průběhu srpna otevřela, a asi jsem byla více než překvapená. Nevěděla jsem úplně přesně, co čekat, jen jsem věděla, že ji píše terapeutka, zřejmě o tom, jaké to je být terapeutkou. Částečně to tak vlastně i je, ale je toho mnohem víc. O tom, co všechno dělala před tím, než byla právě terapeutkou. O tom, kdo k ní chodí, o tom, kam chodí ona. Co se děje jejím klientům, co se děje ní. Vtipy, stres, selhání, naděje, pochybnosti, drama, nadávky. Minulost, přítomnost, myšlenky na budoucnost a spousta odborných znalostí, se kterými jsem předem vůbec nepočítala. A (jak říká sám obal) naše životy pod lupou.
  Zcela dočteno ještě nemám, a chvilku mi trvalo zvyknout si na styl vyprávění - otázka, zda je to "pouze" vroubek překladu či je to v originále stejné, ale pokud vás tématika zaujala, určitě bych knihu doporučila.

• Iniciativa zakroužkuj ženu
  Na téma žen v různých odvětvích, především ale v těch politických ovšem, narážím vcelku často. Je vcelku jedno, jestli se bavíme o politice státní, školní, firemní, či jiné. Stále tady vyvstává otázka, zda muži a ženy mají stejné, rovnocenné příležitosti. Respektive, zda to některá ze stran nemá lehčí nebo těžší pouze a právě na základě pohlaví. Hrát si na to, že tenhle problém se nás už vlastně vůbec netýká, by bylo velmi pošetilé, a snad nikdo by nechtěl předstírat, že patriarchát v našich životech neexistuje. A nechápejte mě, prosím, špatně. Nefandím toxické feminitě, nechci zavádění plošných kvót na vyrovnaný počet zastoupení každého pohlaví a ani nechci tvrdit že jedno z pohlaví je v něčem, či dokonce rovnou ve všem, suverénně lepší. Nechci však ale, abych já sama, nebo naše dcery měly <omezené> možnosti oproti našim mužským vrstevníkům. Z jakého důvodu? Proto, že se jim mezi nohama ne/houpe pindík? To asi ne, že? Bohužel, na tomhle to celé staví. A kdyby mi někdo chtěl spustit sáhodlouhou přednášku v duchu toho, jak komplikované je, že žena odchází na mateřskou, těhotenství a následná péče trvá dlouhou dobu, žena není tak výkonná atd. Ujasněme si, že právě ona nosí naše budoucí generace. Naši budoucnost. A my, jako společnost, jako muži po jejím boku, jí máme pomáhat. Máme ji povzbuzovat, máme to štěstí oslavovat. Máme jí co nejvíce pomoci v tomto, i mimo toto období. Pomoci jí udržet se v kariérním sedle, pokud to chce, a pomoci jí udržet si své možnosti a nepřijít ani o jednu z nich. Nemáme ji odmítnout kvůli tomu, že jednou přispěje do naší budoucnosti jednou z největších investicí. Pamatuji si, když byla za primátorku Brna zvolena Markéta Vaňková. K mým politickým preferencím se nyní vyjadřovat nebudu, a místo toho se zaměřím na články a titulky, které si z té doby pamatuju. Tipnete si? Byly typu: "Mnoho lidí pochybuje, zda zvládne vyvážit svou práci a rodinu." "Má děti, uvidíme jak to zvládne." "Nevíme, zda to byl dobrý tah pro matku malých dětí." Pochybuje někdo o <otci> dětí? Zda to zvládne, když má doma děti? Pokud dítě už není <závislé> na matčiném prsu, role rodičů jsou vyrovnané, nebo ne? A i když na tom kojení závislé je, má autosedačku a kočárek. Podívejme se na Jacindu Ardern, premiérku Nového Zélandu. V roce 2018 přivedla na svět dceru, a všechny narážky na její mateřství při funkci skvěle odpálkovala druhé straně přímo do obličeje.
• Abychom to zakončili, a já vám vysvětlila proč sdílím zrovna tenhle objev, je to proto, že preferenční hlasy se u voleb často nevyužívají, a pokud se vám některá z kandidujících žen zamlouvá, máte možnost ji posunout. Využijme toho, abychom trochu vyrovnali zastoupení žen v politice. Abychom budoucím generacím ukázali, že tam nemusí být jen postarší pánové v obleku, že politika není čistě mužská záležitost, a že ženský hlas má stejnou sílu.

• Nová Ikea ve Vídni - v centru Vídně je nově otevřena sedmipatrová pobočka Ikea, která má reflektovat městský nákupní dům dnešní doby, s ohledem na životní prostřední, udržitelnost, dostupnost, a tak dále. Není u ní jediné parkovací místo, nakoupíte pouze to, co sami unesete a abyste nestáli ve frontě, objednáte se předem elektronicky. Pro více informací článek z Aktuálně - zde. A abychom s tímto obchodem neskončili hned tak rychle. Zjistila jsem, že vydali i SVÍČKU s vůní masových kuliček. (fuj?!) U nás k dostání nebyla, pojmenovali ji Huvudroll a smlsli si na ní hlavně v USA. Více zde. 

• Kosmetika Feel free - V letošním roce jsem začala řešit skincare, především díky jedné mé kamarádce, která mě do toho prakticky dotlačila. Ale velmi příjemně, to se musí nechat. Trpělivě se mnou prochází obchody s kosmetikou, mračí se na složení produktů a doporučuje a doporučuje, čehož si nesmírně vážím. Jednou jsem však vběhla sama do Rossmannu, a co si budeme, it went wild... narazila jsem však na značku, která mě zaujala vzhledem, cenou, a především certifikací ECO CERT. /Pro ty, kteří certifikaci neznají, je to označení, které se uděluje ve dvou variantách (Organic Cosmetic a Natural Cosmetic), produkty s nimi musí obsahovat minimálně 95% složek přírodního původu a O: 95% N: 50% složek rostlinného původu a O: 10% N: 5% z ekologického zemědělství./ 
  Koupila jsem si tedy Toner, Anti-Aging serum s kyselinou hyaluronovou a krém na ruce. Sečteno podtrženo, za tak lidovou cenu mi přijde složení kvalitní, design při bližším zkoumání není tak skvělý, jak na první pohled vypadá, ale to ve finále ničemu nevadí. Potřeba je zmínit, že produkty jsou spíše pro mladší pleť 20-25 let, zejména co se týče séra. Je sice příjemné, má více krémovou konzistenci, ale pokud jej porovnám se sérem 5% KH bez olejů, je to úplně jiná (nižší) liga. Nežmolkuje se, není na pleti těžké, a pěkně se vstřebá, ale zázraky nečekejte. Krém na ruce je fajn, voní hezky, hydratuje tak akorát, do zimních měsíců je možná vhodnější něco hutnějšího, balení je dost velké a krému je hodně. A toner... tak s tím nevím co dělat, protože tenhle typ produktu mi vůbec nesedí (mnohem raději používám třeba Tea Tree Water). Jako nový objev na vyzkoušení zajímavé, znovu už bych si však produkty nezakoupila.